čtvrtek 26. srpna 2010

Beroun

Ráno bylo trochu pošmourno, ale na dnešek hlásili, že bude pěkně. Ráno jsem ještě zaběhla na kontrolu na plicní, pak doma sbalila věci a vyrazili jsme na autobus do Berouna. Konečně se kouknem na ty medvědy :-)  Pro jistotu jsem zase vzala Bětce kočár. V Berouně jsme zašli pozdravit Růžku do práce a pak se vydali na Městskou horu. Bětka chtěla jít pěšky, tak si ten kopec pěkně vyšlápla :-)  
Místo medvědů Bětce a Honzovi zpočátku přišel zajímavější velký kámen na cestě....
...ale pak už se s náma šli dívat na medvědy. Dva odpočívali a jeden byl čerstvě vykoupaný a procházel se. Nevím, který je který, takže prostě - medvědí bratři Matěj, Vojta a Kuba.


Cestou dolů Bětka spadla. Je tam všude takový ten hrubší písek a ona po něm asi neumí moc chodit nebo co a tak jsem se v jeden okamžik obrátila na Járu a něco mu říkala a najedou Bětka na zemi. Jako první mě napadlo, že bude mít sedřený dlaně, ale ona měla ruce v pořádku, zato obličej ne... Upadla tak hloupě, že měla ten písek i v puse... Takže sedřený nos, mezi nosem a pusou a ještě i trošku bradu. Moc nevyváděla (to Honza by určitě ječel, že by to bylo slyšet až do města), ale bylo vidět, že ji to bolí. Tak jsme ji mokrýma ubrouskama utřeli špínu a krev a z pusy vybrali kamínky a písek. Zoubky to naštěstí neodnesly. Tak jsme pak zašli na oběd a cestou na autobus jsme si dali zmrzlinu. Honza si dal čokoládovou a když ji celou snědl, tak řekl, že nebyla dobrá... :-D Fakt je to příšerka :-D  Betynce jsem dala od sebe míchanou vanilkovo-čokoládovou. 


Chtěli jsme u vody ještě nakrmit kačenky, jenže když jsme šli po mostě, tak jsme si všimli, že je na zastávce autobus. Nevěděli jsme totiž, v kolik pojede zpět. Jízdní řád na zastávce je celý opršený a není tam skoro nic k přečtení. Tak jsme se nakonec rozhodli, že pojedeme domů a doběhli jsme k autobusu jen tak tak. Tak si rohlíky taky udělaly výlet :-)  Bětka usnula cestou v autobuse a spala ještě doma. Nakonec jsem ji zase musela budit, za což jsem byla odměněna nepříjemným výrazem a kňouráním. Naštěstí to zachránila vana s pěnou a pak párek k večeři :-) :-) :-) 

K.

0 komentářů: