Cvičky

Dneska jsme sháněli cvičky pro Honzu... Zážitek... :-D  Věděla jsem, že v Globusu jich měli hromadu v tom železným koši. Tak tam s Járou hrabeme jak divý a nic. Buď velké nebo malé. Ani jedno jeho číslo. A ještě to měli divně číslovaný, takže jsem jednu cvičku vzala a porovnávala s nějakýma botkama odjinud. Nakonec jsem vyřešila, jaké číslo potřebujeme, ale stejně jsme ho nenašli. Tak Jára řekl, že když už jsme na Zličíně, že sjedeme do Tesca. No, tak tam neměli vůbec nic... Tak jsme zašli ještě k Baťovi a tam visely čtvery cvičky. Šla okolo prodavačka, tak se jí ptám, jestli to jsou jako všechny cvičky, co mají, a prý že ne, že jich mají dost. Tak jsem si řekla o 30 a 31. Tak mi je přinesla ze skladu. Vzala jsem obě čísla, nevěděla jsem které mu bude sedět líp. Bačkůrky má 31, ale jsou mu trošku volnější. No a 30,5 se nedělají. A kdyby mu ty 30 byly malé, tak si na ně počká Bětka. Když přišel Honzík ze školky, tak jsem mu šla cvičky vyzkoušet a 30 mu byly dobře. Takže máme alespoň vystaráno, až bude tak v lednu potřebovat 31 :-) :-) 

Na blogu u Dáši jsem viděla, jak Adámkovi namalovala na cvičky pěkný obrázek. Už tehdy jsem si říkala, že to je bezva nápad. No a teď když má mít Honzík cvičky na cvičení, tak jsem si na to vzpomněla. No jo, ale jaký obrázek, abych to zvládla namalovat sama, bez předlohy... Nakonec jsem se rozhodla pro želvičky. Nejsou tedy dokonalé, ale Honzíkovi se  moc líbí a je spokojený. A to je nejdůležitější :-) :-)

K.